Restaurace u vodárny

Historie

Historie Vinohrad

 

Název Vinohrady vznikl podle vinohradů zakládaných na popud Karla IV. po založení Nového Města. Další město pražské: 13.6.1849 byly na základě gubernálního nařízení sloučeny usedlosti za branami Nového Města. Tím vznikla samostatná obec Vinohrady, zhruba v rozsahu dnešních Vinohrad a Žižkova. V roce 1875 došlo k rozdělení Vinohrad na Královské Vinohrady a Žižkov a už za čtyři roky, 26.9.1879, byly Královské Vinohrady povýšeny na město a 7.2.1890 bylo císařem povoleno používání městského znaku.

 

Umělecká hospoda

 

V letech 1905 - 1911 se tu občas scházeli členové Strany mírného pokroku v mezích zákona, jejímž volebním kandidátem na Vinohradech byl spisovatel Jaroslav Hašek. K členům strany a častým hostům patřili anarchističtí básníci Rosenzweig-Moir a Luis Křikava, malíř Kubín, malíř Josef Lada, ideový vůdce strany Eduard Drobílek, poslanec Šmeral, dr. Novák, dr. Foerster, ing. Kún a řada dalších i náhodných členů.

 

Většinu z hostů sem přitahovalo nejen pivo ale i místní speciality. Největším tahákem, který miloval obzvlášť Josef Lada byl domácí pivní sýr. Jeho vyzrálé aroma podle Lady by probudilo mrtvého a Hašek vždy ironicky doplňoval ..a zabilo živého. V každém případě na vinohradský pivní sýr se sem občas zatoulal i nestor české literatury Jakub Arbes.

Hašek tu dokonce na přání vrchního Aloise Zítka napsal jednu z méně známých povídek věnovanou vinohradské

vodárně - Pád profesora Hrona. Popisuje skutečnou postavu cimrmanovsky potrhlého profesora Hrona, který na vodárenské věži zkoušel svůj padací stroj. Samotný profesor Jakoub Hron byl také skutečnou postavou, která denně vysedávala u okna restaurace a dumala nad světovými objevy.

O jeho potřeštěných vynálezech ze všech vědeckých oborů napsal později Karel Čapek.

Profesor Hron bezpochyby inspiroval autory Járy Cimrmana, protože Cimrman je v lecčems jeho slabou kopií. Hron například vypočítal, jak obrovský tlak atmosférického sloupce doléhá na hlavu každého z nás a odvodil, že zrušení této tíhy osvobodí lidský mozek.

 

Profesor Hron byl I český vlastenec a vymýšlel české překlady cizích slov. Například Bicykl - hbitkolo, inspektor - pátrák, a také české názvy všech chemických prvků například Helium - sluník.

 

Profesor Hron moc pití nedal, ale pro své kolegy uspořádal U vodárny večeři na rozloučenou. Ta měla pět chodů:

 

  • Vývar s říznicemi (vývar s nudlemi)
  • Hovadina s omokem (hovězí s omáčkou)
  • Kokrhec výmiška se zádělou pečarů (kahoun zadělávaný asi se žampióny)
  • Jablečné svinstvo (pravděpodobně jablečný závin)
  • Černec (černá kava)

Renesance restaurace

 

Budova dnešní restaurace byla postavena na místě původně renesančního zájezdního hostince z poloviny 16 století. Mezi jeho majiteli byli jak pražští měšťané tak i pražské arcibiskupství, které tu mělo vinice.

Vinohradská vodárna

Ve druhé polovině 19. století tu vznikla městská zástavba v podobě, jak ji známe dnes. Už v té době tu byl v přízemí hostinec a později i restaurace. Názvů vystřídala restaurace několik. Novorenesanční vodárenská věž s vodojemem byla dokončena až v roce 1891. Postavil ji architekt Turek, který je autorem např. i Národního domu na Vinohradech.

 

V meziválečném období si restauraci oblíbili herci z Vinohradského divadla, kteří tu po léta měli vlastní štamgastský stůl. Druhá světová válka a pak léta vlády proletariátu uvrhly restauraci do provinčního zapomnění. Později byla uvedena do nového provozu a do památných prostor se vrátil společenský vzruch s výborným plzeňským pivem a právě tak dobrou českou kuchyní.

Rezervovat stůl Rezervujte si stůl zdarma, pohodlně a spolehlivě s Restu.cz

Kontaktní informace

Restaurace  U vodárny

Korunní 75, Praha 3 - Vinohrady

Otevírací doba:

Po - Ne    10:00 - 23:00

(+420) 222-522-540

Kde nás najdete

© 2015 Restaurace U vodárny

Tvorba webových stránek | Design by PabyProduction™

tento web není optimalizován pro mobilní zařízení