Restaurace U vodárny historie
Historie Vinohrad
Název Vinohrady vznikl podle vinohradů zakládaných na popud Karla IV. po založení Nového Města. Další město pražské: 13.6.1849 byly na základě gubernálního nařízení sloučeny usedlosti za branami Nového Města. Tím vznikla samostatná obec Vinohrady, zhruba v rozsahu dnešních Vinohrad a Žižkova. V roce 1875 došlo k rozdělení Vinohrad na Královské Vinohrady a Žižkov a už za čtyři roky, 26.9.1879, byly Královské Vinohrady povýšeny na město a 7.2.1890 bylo císařem povoleno používání městského znaku.
Umělecká hospoda
V letech 1905 – 1911 se tu občas scházeli členové Strany mírného pokroku v mezích zákona, jejímž volebním kandidátem na Vinohradech byl spisovatel Jaroslav Hašek. K členům strany a častým hostům patřili anarchističtí básníci Rosenzweig-Moir a Luis Křikava, malíř Kubín, malíř Josef Lada, ideový vůdce strany Eduard Drobílek, poslanec Šmeral, dr. Novák, dr. Foerster, ing. Kún a řada dalších i náhodných členů.
Většinu z hostů sem přitahovalo nejen pivo ale i místní speciality. Největším tahákem, který miloval obzvlášť Josef Lada byl domácí pivní sýr. Jeho vyzrálé aroma podle Lady by probudilo mrtvého a Hašek vždy ironicky doplňoval ..a zabilo živého. V každém případě na vinohradský pivní sýr se sem občas zatoulal i nestor české literatury Jakub Arbes.
Hašek tu dokonce na přání vrchního Aloise Zítka napsal jednu z méně známých povídek věnovanou vinohradské vodárně – Pád profesora Hrona. Popisuje skutečnou postavu cimrmanovsky potrhlého profesora Hrona, který na vodárenské věži zkoušel svůj padací stroj. Samotný profesor Jakoub Hron byl také skutečnou postavou, která denně vysedávala u okna restaurace a dumala nad světovými objevy.
O jeho potřeštěných vynálezech ze všech vědeckých oborů napsal později Karel Čapek.
Profesor Hron bezpochyby inspiroval autory Járy Cimrmana, protože Cimrman je v lecčems jeho slabou kopií. Hron například vypočítal, jak obrovský tlak atmosférického sloupce doléhá na hlavu každého z nás a odvodil, že zrušení této tíhy osvobodí lidský mozek.
Profesor Hron byl i český vlastenec a vymýšlel české překlady cizích slov. Například Bicykl – hbitkolo, inspektor – pátrák, a také české názvy všech chemických prvků například Helium – sluník.
Profesor Hron moc pití nedal, ale pro své kolegy uspořádal U vodárny večeři na rozloučenou.
Ta měla pět chodů:
- Vývar s říznicemi (vývar s nudlemi)
- Hovadina s omokem (hovězí s omáčkou)
- Kokrhec výmiška se zádělou pečarů (kahoun zadělávaný asi se žampióny)
- Jablečné svinstvo (pravděpodobně jablečný závin)
- Černec (černá kava)
Renesance restaurace
Budova dnešní restaurace byla postavena na místě původně renesančního zájezdního hostince z poloviny 16 století. Mezi jeho majiteli byli jak pražští měšťané tak i pražské arcibiskupství, které tu mělo vinice.
Vinohradská vodárna
Ve druhé polovině 19. století tu vznikla městská zástavba v podobě, jak ji známe dnes. Už v té době tu byl v přízemí hostinec a později i restaurace. Názvů vystřídala restaurace několik. Novorenesanční vodárenská věž s vodojemem byla dokončena až v roce 1891. Postavil ji architekt Turek, který je autorem např. i Národního domu na Vinohradech.
V meziválečném období si restauraci oblíbili herci z Vinohradského divadla, kteří tu po léta měli vlastní štamgastský stůl. Druhá světová válka a pak léta vlády proletariátu uvrhly restauraci do provinčního zapomnění. Později byla uvedena do nového provozu a do památných prostor se vrátil společenský vzruch s výborným plzeňským pivem a právě tak dobrou českou kuchyní.
QR kód
